proč když slunce zapadá vydím tvuj obličej?
sekundy, hodiny i dny vzdycky tak rychle utečou
nebezpečná výprava - to mě vždy bavilo
ale není tady žádne lano které by mě jistilo
když sem lezla po horách bylo to jediné co mi chybělo
cokoliv vidím ve svém snu, směřuje k tobě
byl to snad osud co mě zavál do místnosti jako v hrobě?
sem otevřená osoba, nemám žádné hranice
ale dál by to nešlo, jedině do blázince
všechny zlé zpomínky už jsou pryč, děkuju za záchranu
něco zbývá v mojí mysli ale vím že je jednou dostanu
já už si nepřeju nic víc, snad jen to že tu zůstaneš na věky semnou
vím že se to posere a dojedu na konečnou
ale tak neber ohled na včerejšek, sem v pořádku
přestan meškat dnešek, pojd si lehnout do chládku
vidím se jako vzduch kterého je všude plno
někdo mě kdysi pohodil na tmavé dno
ale když kolem projdeš ty, citím se jako v ráji
tak proč svou lásku dva lidé tají?
všichni kolem žijou v minulosti jen ty hledíš do mých očí
vím že pro tebe jsou vyjmečné, nejsou jen tak něčí
Domov je místo, kam chodíme, když mají všude zavřeno
můj domov nacházím u tebe v náruči, vím že je tam vždy pootevřeno
citím to když tvé ruce hladí mé tělo, je tím i každý tvuj polibek
miluju tě, miluju tvé oči, miluju tvé tělo, miluju každý tvuj dotek
každé slovo které řekneš mě znovu uzdraví
tvoje láska ke mě, mne na nohy znovu postaví
*
žjea
2x
otevírám oči ale nic nevidím
chci se postavit ale na nohách se nedržím
nejsem probuzena ale taky nespim
něco se stalo ale o ničem nevím
jedine co mi zbylo je jiskra v mých očích
další den, další vzpomínka
NE! je to jen jiskra v mých očích, jenom záminka...
*
dnes vypadáš tak jinak, něco se děje?
mám o tebe strach, pochop, něco se mnou chvěje..
ujištuješ mě, vykládáš mi pohádku
ale ja vím, já vím že něco není v pořádku
když nejsi semnou sem tak osamělá
jsem jak duše bez těla..
ta cesta u řeky.. ten mráz.. co dělám sem nevěděla
vedl si mě tam kde to neznám, hned na poprvé sem podlehla
říka se člověk má 15 minut slávy
ty moje už dávno uběhly
ale když sem stebou, cítím se jako hvězda-tvuj nejcenější poklad
jsi součást mého těla, jsi jako můj doklad
nebo jsou to jen představy? už je u tebe konec mojí slávy?
už musím skončit? musím se řídit tvými právy?
nemohu si pomoct ale si součastí mého života
představuju si to jako v pohádce !NE! tohle je realita!
musím začít uvažovat reálně, trochu změnit styl
musím si vzpomenout kde sem nechala hlavu toho dne
nemá to cenu.. sou to vzpomínky nadherné
miluju když se mi podívaš do očí n_n
5 minut rázem trvá přes hodinu, všechno utichlo, zastavil se čas
ale ta nečekaná zpráva mi zamotala hlavu, to není možné , zas..
nevím jak mu to říct, bojím se reality..
člověk jendou musí zaplatit za všechny svoje chyby
sem prostě smolař, nic mi nevyjde podle plánu..
bože seš tak krutý.. zabij mě.. budu mít po problému..
ale néé... ubližím tim druhým...
ublížím rodině i přátelům svým
budu mit po starosti ale ostatní budou žít ve smutku a bolesti
už víš proč je mi nejlíp jen s tebou?
ne? vzpoměn si... víš že vždycky tu budu jen pro tebe...
*
žjea
2x
otevírám oči ale nic nevidím
chci se postavit ale na nohách se nedržím
nejsem probuzena ale taky nespim
něco se stalo ale o ničem nevím
jedine co mi zbylo je jiskra v mých očích
další den, další vzpomínka
NE! je to jen jiskra v mých očích, jenom záminka...
....................¤
....................¤
...............¤¤¤¤¤¤¤
....................¤
....................¤
..............¤R¤M¤D¤





